Přeskočit na obsah

Vratislav Blažek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vratislav Blažek
Vratislav Blažek v roce 1960
Vratislav Blažek v roce 1960
Narození31. srpna 1925
Náchod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí28. dubna 1973 (ve věku 47 let)
Mnichov
NěmeckoNěmecko Německo
Povoláníscenárista, dramaturg, dramatik a spisovatel
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratislav Blažek (31. srpna 1925 Náchod28. dubna 1973 Mnichov, Německo) byl český textař, dramatik a filmový scenárista.

Absolvoval několik tříd gymnázia, od roku 1945 studoval malbu. Při studiu si přivydělával psaním do několika satirických časopisů. V této době začala jeho autorská spolupráce s Divadlem satiry.

Po roce 1968 emigroval do Německa. Poté byl v normalizační ČSSR zakázán a ignorován.

  • Král nerad hovězí[1]
  • Kde je Kuťák?, 1948 hra byla vykládána jako kritika socialismu a urážka pracujícího lidu, proto byla ihned (po 4 dnech) zakázána a divadlo bylo rozpuštěno. Pravděpodobně se jednalo o poslední satirickou hru v Československu na dlouhou dobu. Jednalo se o jakousi alegorii současnosti, kde autor použije motiv potopy světa, kdy se na Archu plující ke „šťastným zítřkům“, nedostanou pouze pracující lidé, ale i tzv. „příživníci a paraziti společnosti“.
  • Třetí přání, 1958 komedie
  • Příliš štědrý večer, 1960 tato hra byla velmi kritická a je spíše překvapením, že se hrála, protože nenapadá drobné nešvary socialismu, ale přímo systém.

Scénáře

[editovat | editovat zdroj]

Dále je autorem textů k celé řadě písní, které časem zlidověly (např. Den je krásný, Dáme si do bytu – což byla také první filmová písnička, Lékořice).

Blažek jako literární postava

[editovat | editovat zdroj]

Spisovatel Josef Škvorecký, jenž stejně jako Vratislav Blažek pocházel z Náchoda, zpracoval jeho osudy ve svém románě Příběh inženýra lidských duší. Blažek se v něm objevuje pod jménem Vratislav Blažej prostřednictvím dopisů, jež v průběhu několika desetiletí napsal protagonistovi knihy Danny Smiřickému a v nichž s ironickým humorem komentuje dramatické zvraty svého života. Styl těchto dopisů je zřetelně autentický, jak lze doložit srovnáním s výborem z Blažkovy korespondence Mariáš v Reykjavíku, vydaného v exilovém nakladelství manželů Škvoreckých Sixty-Eight Publishers.

  1. DRECHSLEROVÁ, Jana. PORTRÉT UMĚLCE - VRATISLAV BLAŽEK. Plzeň, 2012. bakalářská. Západočeská univerzita v Plzni, FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY. Vedoucí práce PaedDr. Jiří STANĚK, CSc.. s. 25–27. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BLAŽEK, Vratislav. Mariáš v Reykjaviku : (dopisy Vratislava Blažka). Toronto : Sixty-Eight Publishers, 1975. 182 s.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 54–55. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 107. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi–Bog. Praha: Libri, 2006. 478–585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 555–556. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]